Exekuce, oddlužení (osobní bankrot), insolvence

Pokud se současný či bývalý zaměstnavatel nachází v insolvenčním řízení, zaměstnanci jsou chráněni jednak zákonem na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, kdy jim Úřad práce vyplatí část neuhrazených mzdových nároků za stanovených podmínek, jednak insolvenčním zákonem, dle kterého jsou pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a jako takové se do insolvenčního řízení nemusí přihlašovat a uspokojují se kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. Jaké jsou podmínky pro uplatnění mzdových nároků u Úřadu práce a insolvenčního správce a jak tyto správně nároky uplatnit, Vám poradíme v těchto pěti radách poradny zdarma.

Na základě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi má každý nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Těm, kteří se v hmotné nouzi skutečně ocitnou, může stát přiznat za splnění stanovených podmínek poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu. V tomto článku si rozebereme, kdo je oprávněn si o dávky pomoci v hmotné nouzi zažádat.

Máte vůči dlužníku pohledávku zajištěnou jeho majetkem a v insolvenčním řízení zjištěn jeho úpadek a na majetek prohlášen konkurz nebo povoleno oddlužení? Insolvenční zákon stanoví pro uplatňování a uspokojení zajištěných pohledávek jiný režim než pro ostatní pohledávky. Jak v tomto případě postupovat Vám poradíme v těchto pěti radách naší právní poradny zdarma.

V případě, že dlužník neplní řádně a včas své závazky, mnohdy nezbývá věřiteli nic jiného, než se svým nárokem obrátit na soud a posléze na exekutora. Nejčastěji postihuje exekutor účet a mzdu či plat povinného, neboť to je nejrychlejší cesta, jak uspokojit pohledávku věřitele, mnohdy však musí exekutoři přistoupit i k prodeji movitých věcí dlužníka, byť je to jistě méně efektivnější způsob, než například nařízení exekuce prodejem dlužníkových nemovitostí. Jaká pravidla se vážou k provádění exekuce prodejem movitých věcí, si nastíníme v tomto článku.

Ti, kteří sdílejí společnost domácnost se zadluženými osobami, mají často obavy, že v případě, že dojde k nařízení exekuce na majetek povinného, nebude exekutor rozlišovat, který majetek je dlužníka a zabaví i majetek nepovinných osob. V praxi k tomu skutečně poměrně často dochází, neboť dozví-li se exekutor hodnověrně, kde se dlužník zdržuje a kde by tak měl mít svůj majetek, je pro něho téměř nemožné zjistit, které věci patří skutečně dlužníkovi a které naopak osobám, jež s ním obývají společný byt či dům. Zákon však na tyto situace pamatuje a přiznává poškozeným osobám několik možností, jak se proti tomuto jednání bránit.

Zákon o spotřebitelském úvěru vymezuje pojem spotřebitelského úvěru především negativně, tedy stanoví, jaké půjčky nebo jiné obdobné finanční služby spotřebitelským úvěrem nejsou. O spotřebitelský úvěr se však mimo tyto zákonem vyňaté výjimky může jednat pouze v případě smlouvy uzavřené mezi osobou nejednající v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti, neboli spotřebitelem a věřitelem nabízejícím nebo poskytujícím spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Mnoho domácností řeší financování nákupu nezbytných nákladnějších potřeb do domácnosti právě sjednáním spotřebitelského úvěru. Spotřebitelský úvěr lze však využít i v případě krátkodobé finanční nouze. Kde je poptávka vzrůstá nabídka, což je samozřejmě i větší příležitostí pro různorodé nekalé praktiky společností, které úvěry poskytují. Z toho důvodu se právní úprava ohledně spotřebitelských úvěrů snaží důsledněji spotřebitele chránit. V tomto článku si tak v krátkosti shrneme ta nejdůležitější ustanovení věnována na ochranu spotřebitele před neseriózním jednáním úvěrových společností.

 Směnky patří mezi velmi rozšířený a zároveň oblíbený zajišťovací instrument závazkových smluvních vtahů. Pro věřitele mají směnky tu výhodu, že se peněžní sumy zajištěné směnkou nemusí domáhat prostřednictvím podáváním žaloby, nýbrž mohou podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Rozkazní řízení je zpravidla mnohem rychlejší a procesně jednodušší než v případě standardního soudního řízení. Základní dělení směnek je na směnky vlastní a na směnky cizí. Osoba, která směnku vystavila, se nazývá výstavce a osoba, v jejíž prospěch byla směnka vystavena, remitent. V případě cizích směnek dále rozlišujeme směnečníka (trasát), což je osoba, která výstavci cizí směnky dává příkaz, aby za směnku zaplatila remitentovi. Výstavce cizí směnky se nazývá trasant.

Předmětem úplatného nebo bezúplatného převodu mohou být nejen věci movité či nemovité, ale i například pohledávky. Převádět pohledávky je možné prostřednictvím jejich postoupení, čímž dojde ke změně věřitele. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit i bez souhlasu dlužníka, ke smlouvě o postoupení pohledávky se nevyžaduje písemná forma. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně jejího zajištění. Osoba, která pohledávku postupuje, se nazývá postupitel a osoba nabývající pohledávku, postupník. Níže si v krátkosti rozebereme, co je nutné k postoupení pohledávky vykonat a jaké právní účinky se pojí s postoupením pohledávky.

Jednou z nejvýznamnějších a nejobsáhlejších legislativních změn je novela exekučního řádu účinná od 1.1.2013. Novelizace exekučního řádu zavádí spoustu nových pravidel či stanoví nové způsoby exekuce. Abyste se ve značně upraveném právním předpise zorientovali, rozebereme v tomto článku nejdůležitější změny v exekučním řízení, které platí pro exekuční příkazy nařízené po 1. lednu 2013. Změny se samozřejmě dotýkají i soudního výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

Počet osob postižených exekucí není rozhodně nízký a denně přibývá počet těch, co své závazky nejsou schopni splácet a strašák jménem exekuce se pro ně stává nevyhnutelným. V tomto článku si popíšeme, jaké druhy exekucí se nejčastěji nařizují a co všechno je exekutor oprávněn Vám zabavit.

Rozhodli jste se, že někomu zapůjčíte dočasně své finanční prostředky či sami o zápůjčku usilujete? Vyplatí se sepsat kvalitní smlouvu, na jejímž základě budou práva a povinnosti obou smluvních stran jasně dána, a v případě nejasností či sporů budou mít svá tvrzení o co opřít. Smluvní strany smlouvy o zápůjčce se podle nového občanského zákoníku nazývají zapůjčitel a vydlužitel, přičemž podstatou tohoto právního vztahu je to, že zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc a vydlužitel se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věc stejného druhu. Zapůjčit lze tak v podstatě jakékoliv zastupitelné a nahraditelné věci, jako je mouka, cukr, peníze, apod. Pokud se zapůjčuje věc určená individuálně, jedná se o nájem nebo smlouvu o výpůjčce či výprose, jestliže je smlouva bezúplatná.

Co dělat když už Vám dluhy přerůstají přes hlavu a nezaplacených složenek podstatně přibývá? Dnes se zaměříme na případy, kdy už jsou Vaše peněžní závazky vůči jiným v takové výši či v takovém množství, že již nejste nadále schopni je plnit a na možné způsoby řešení, zejména v souvislosti s insolvenčním zákonem.

Podle nejaktuálnějšího výzkumu je v současné době více než polovina Čechů zadlužená a mnohdy jejich dluhy nabírají podobu astronomických částek a přivádějí je tak do neřešitelných situací, nepatřete mezi ně.

Možnost postižení majetku exekucí je bezesporu obavou spousty osob. Mnohdy lze však nařízení exekuce včas zabránit, pokud není dlužník pasivní a svou situaci se snaží řešit. Níže si proto rozebereme v krátkosti základní pravidla, která Vám pomůžou se vyhnout případné hrozbě zabavení majetku.