Trestný čin může spáchat i právnická osoba
Od 1. ledna 2012 začal platit zákon, který do českého právního řádu nově zavedl institut trestněprávní odpovědnosti právnických osob. Přijetí zákona provázely bouřlivé debaty a dosud stále existují dvě protichůdné názorové skupiny, z nichž jedna trestní odpovědnost právnických osob podporuje a druhá je naopak zcela proti. Právnické osoby podle zákona o odpovědnosti právnických osob neodpovídají za všechna jednání, které trestní zákoník označuje jako trestné činy, nýbrž pouze za taxativně vyjmenované trestné činy. Podle zákona o odpovědnosti právnických osob navíc nejsou trestně odpovědnými Česká republika a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci. V těchto pěti radách zdarma si v krátkosti rozebereme, za jakých podmínek je možné uvažovat o trestním stíhání právnických osob a jaký postih právnickým osobám za protiprávní jednání hrozí.
Bezplatná poradna, rada první
Právnická osoba odpovídá za spáchaný trestný čin, jen jestliže jí ho lze přičítat
Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti jestliže jí ho lze přičítat, jednal-li tak:
- statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
- osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou, která je statutárním orgánem nebo jinou osobou ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby oprávněnou jednat za právnickou osobu
- ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
- zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů
Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba za ni jednala. Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu výše uvedenými osobami zabránila.
Bezplatná poradna, rada druhá
Trestněprávní odpovědnost nese právnická osoba i tehdy, jestliže byl trestný čin spáchán před jejím vznikem nebo byla později prohlášena za neplatnou
Právnická osoba nese při splnění zákonných podmínek trestněprávní odpovědnost, i pokud protiprávnímu došlo před vznikem právnické osoby, nebo pokud právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný nebo soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, nebo jednající fyzická osoba není za spáchaný trestný čin trestně odpovědná. Pachatelem trestného činu je právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem. Pachatelem je i právnická osoba, která k provedení činu užila jiné právnické nebo fyzické osoby. Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost odpovědných fyzických osob a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby. Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním více osob, z nichž alespoň jedna je osoba právnická, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama.
Bezplatná poradna, rada třetí
Trestněprávní odpovědnost právnické osoby přechází na její nástupce
Trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. Přešla-li trestní odpovědnost na více právních nástupců právnické osoby, přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu nebo ochranného opatření i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného trestného činu, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl spáchán trestný čin.
Bezplatná poradna, rada čtvrtá
Za spáchaný trestný čin lze právnické osobě uložit pouze trest stanovený zákonem
Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty:
- zrušení právnické osoby
- propadnutí majetku
- peněžitý trest
- propadnutí věci
- zákaz činnosti
- zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži
- zákaz přijímání dotací a subvencí
- uveřejnění rozsudku
Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo zabrání části majetku, včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci uložit pozměnění věci, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí za podmínek stanovených trestním zákoníkem. Právnické osobě lze uložit tresty a ochranná opatření uvedená samostatně nebo vedle sebe. Nelze však uložit peněžitý trest vedle propadnutí majetku a trest propadnutí věci vedle zabrání téže věci .
Bezplatná poradna, rada pátá
V případě účinné lítosti právnické osoby, odpovědnost za trestný čin zaniká
Trestní odpovědnost právnické osoby zaniká, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a
- odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, anebo škodlivému následku zamezila nebo škodlivý následek napravila, nebo
- učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno
Trestní odpovědnost právnické osoby však nezaniká, spáchala-li trestný čin pletichy v insolvenčním řízení, porušení pravidel hospodářské soutěže, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletichy ve veřejné dražbě, přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 13. prosince 2017:
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim