Vzájemná práva a povinnosti registrovaných partnerů
Od roku 2006 mohou páry stejného pohlaví v České republice uzavřít registrované partnerství. V registrovaném partnerství mají partneři stejná práva a stejné povinnosti. O záležitostech partnerského soužití rozhodují tedy oba partneři společně a nedohodnou-li se v podstatných věcech, může o nich rozhodnout na návrh některého z nich soud. Partner je oprávněn zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něj běžná plnění, a jednání jednoho z partnerů při obstarávání běžných záležitostí partnerství zavazuje oba partnery společně a nerozdílně, což platí pro závazky vzniklé v době trvání partnerství, i v případě, že partnerství následně bylo prohlášeno za neplatné nebo zaniklo.
Přesto, že má registrované partnerství představovat jakýsi institut podobný manželství, v mnoha ohledech se registrované partnerství od manželství zásadně liší, některé dílčí aspekty typické pro manželství však byly přiznány i registrovanému partnerství.
Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.
První rada právní poradny
Předpoklady pro uzavření registrovaného partnerství
Registrované partnerství mohou uzavřít pouze osoby téhož pohlaví, proto není možné, aby jej uzavřeli muž s ženou, např. pro menší právní dopady než je uzavření manželství. Oba partneři musí být starší 18-ti let (zákon nepřipouští výjimku uzavření partnerství v 16-ti letech se souhlasem soudu tak jako v manželství), musí mít plnou svéprávnost, nesmí být v dalším existujícím partnerství či manželství a nesmí mezi nimi existovat příbuzenský vztah. Důležitá je podmínka, že alespoň jeden z budoucích partnerů musí být českým občanem, partnerství tedy u nás nemohou uzavřít dva cizinci. Pro samotný obřad vyžaduje zákon mnohem méně formálnější a slavnostnější formu než je tomu u manželství, kdy zde odpadá povinnost učinit prohlášení o vstupu do partnerství před dvěma svědky a ústní prohlášení se činí pouze před matrikářem na matričním úřadě příslušným podle místa trvalého pobytu alespoň jedné z osob vstupujících do partnerství. Jestliže není žádný z partnerů přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky, je příslušným matričním úřadem Úřad městské části Brno-střed. Partnerství nelze tedy uzavřít na jiném místě než matričním úřadě, partneři mohou pouze zažádat, aby obřad proběhl na jiném než příslušném matričním úřadě, tato změna však podléhá správnímu poplatku.
Druhá rada právní poradny
Uzavřením partnerství nevzniká společné jmění partnerů
Uzavřením manželství vzniká automaticky ze zákona společné jmění manželů, pokud si pro nabývání společného majetku nezvolili manželé formou notářského zápisu odlišný režim. To znamená, že od uzavření sňatku manželé až na zákonem vyjmenované výjimky nabývají všechen majetek společně a spolu také odpovídají za dluhy, které během manželství vzniknou. Oproti tomu uzavřením registrovaného partnerství partnerům společný majetek a společná odpovědnost za závazky nevznikají, a majetek mohou spolu nabývat pouze v rámci podílového spoluvlastnictví. Vznikem partnerství nedochází rovněž ke vzniku společného nájmu bytu jako je tomu u manželů.
Třetí rada právní poradny
Partneři mají vůči sobě stejnou vyživovací povinnost jako manželé
Partneři mají vzájemnou vyživovací povinnost, která má být stanovena tak aby hmotná a kulturní úroveň obou partnerů byla zásadně stejná. Neplní-li jeden z partnerů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Vyživovací povinnost mezi partnery předchází vyživovací povinnosti dětí.
Pokud bylo partnerské soužití zrušeno, může bývalý partner, který není schopen se sám živit, žádat od bývalého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne o výživném na návrh některého z nich soud. Bývalému partnerovi, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel a jemuž byla zrušením partnerského vztahu způsobena závažná újma, může soud přiznat proti druhému bývalému partnerovi až na dobu tří let od zrušení partnerského soužití výživné ve stejném rozsahu, v jakém by vznikla vyživovací povinnost v případě, že partnerské soužití by nebylo zrušeno. Právo na výživné mezi bývalými partnery zaniká dnem smrti povinného partnera nebo jeho prohlášením za mrtvého, anebo kdy oprávněný bývalý partner uzavře manželství nebo nové partnerské soužití. Právo na výživné může zaniknout také dnem vyplacení jednorázové částky na základě písemné smlouvy mezi bývalými partnery.
Čtvrtá rada právní poradny
V případě dědění jsou partneři postaveni naroveň manželům
Registrovaní partneři se řadí mezi zákonné dědice v I. dědické třídě, a proto v případě smrti partnera, který o svém majetku nepořídí závěť, dědí pozůstalý partner spolu s dětmi zemřelého partnera rovným dílem. Partner však stejně jako manžel zůstavitele nemůže dědit v I. dědické třídě sám, a proto nedědí-li děti zemřelého partnera, nastupuje II. dědická třída, v níž dědí partner zůstavitele, jeho rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, a kteří z toho důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. V této skupině již však partner může dědit sám, a proto není-li jiných osob uvedených v II. dědické třídě, připadne partnerovi celé dědictví.
Pátá rada právní poradny
Pro ukončení partnerství platí jednodušší postup než u rozvodu
Partnerství zaniká obecně smrtí jednoho z partnerů nebo prohlášením jednoho partnera za mrtvého nebo zrušením rozhodnutím soudu na návrh jednoho z partnerů. Soud rozhodne o zrušení partnerství, jestliže žalobce prokáže, že partnerský vztah již fakticky netrvá. Pokud se k návrhu na zrušení partnerství druhý partner připojí, soud nezkoumá, zda partnerský vztah již netrvá, a rozhodne o zrušení partnerství. V ani jednom případě není tedy potřeba prokazovat existenci trvalého rozvratu partnerství a nemožnost obnovení partnerského soužití jako je tomu v případě sporného rozvodu. Odpadá také nutnost soudu před zrušením partnerství nejprve rozhodnout o výchově a výživě nezletilých dětí, neboť současná právní úprava nepřipouští adopci páry stejného pohlaví a rovněž pro absenci společného jmění není nutné tento majetek vypořádávat.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 16.3.2016:
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník