Výživné na děti – nárok, rozsah a vymáhání
Matěj Malina je 23 letý student soukromé obchodní akademie. Od té doby, co ukončil povinnou školní docházku, navštěvoval střední odborné učiliště, kde studoval učební obor – stolař. Po vyučení (v jeho 18 letech) se rozhodl pokračovat v dalším studiu, a to proto, že se mu zkrátka nechtělo ještě pracovat. Na obchodní akademii studuje již 5. rokem, neboť se mu z lenosti nepodařilo projít přes matematiku, anglický jazyk ani přes účetnictví. Na obchodní akademii měl průměrně 250 zameškaných hodin ročně, ačkoliv netrpěl žádnými většími zdravotními problémy. Otec Matěje pracoval jako dělník v továrně na okraji města a se svou 15.000 Kč mzdou byl rád, že pokryje nezbytné náklady na chod domácnosti. Matka díky zdravotním problémům pracovala na částečný úvazek jako uklízečka se mzdou nepřesahující 6.000 Kč měsíčně. Matějův otec přispíval na výživu svého syna částkou 3.500 Kč, která se zdála být pro Matěje velmi nízká. Jednoho dne Matěj otce překvapil slovy, že jestli mu nezvýší výživné alespoň na částku 5.000 Kč měsíčně, bude ho žalovat u soudu.
Otec reagoval odmítnutím jakéhokoliv výživného s tím, že Matěj je dost starý na to, aby si své náklady pokryl alespoň brigádou a že studiem na soukromé škole (18.000 Kč školné za rok) je jen výmluvou, jak oddalovat výdělečnou činnost, ke které je již dávno schopen. O týden později podal Matěj okresnímu soudu žalobu, ve které se domáhal výživného ve výši 5.000 Kč měsíčně s odůvodněním, že kvůli studiu na soukromé škole, není schopen se sám živit. S prosbou o pomoc, jak tuto situaci vyřešit, se otec Malina obrátila na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.
RADA PRO OTCE MALINU
- Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911). Dosažení zletilosti (věku 18 let) samo osobě nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti.
- Z uvedeného příkladu vyplývá, že Matěj studuje již druhou střední školu, a to nepochybně déle, než je délka studia v normálních případech. Zároveň je třeba říci, že studium na obchodní akademii nijak nesouvisí s předchozím studiem. Nelze tedy jednoznačně usuzovat, že se jedná o další soustavnou přípravu na budoucí povolání. To potvrzuje také fakt o vysoké absenci na výuce.
- Dále je potřeba zkoumat, zda v okolí bydliště Matěje není střední škola obdobného charakteru, zdali tedy nemohl studovat na veřejné škole tohoto typu, namísto placené soukromé školy.
- „Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte.“ (usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1247/13).
- „U dětí již zletilých je třeba na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou: zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu.“ (nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14).
- Na základě těchto okolností nemá Matěj Malina nárok na výživné v požadované výši. Otec by měl proto v rámci soudního řízení navrhnout zamítnutí žaloby s odkazem na výše uvedené.
KDE PRÁVNÍ ÚPRAVU SPOLEČNÉHO JMĚNÍ NALEZNETE?
SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY
také v Deníku.
Problematika výživného patří mezi nejčastější spory v rámci civilního řízení. Nejčastějším druhem vyživovací povinnosti je povinnost výživy rodičů na dítě. Výživné lze přiznat, jestliže se dítě není schopno samo živit. Zákon tedy nestanoví žádnou věkovou hranici, do které lze ještě výživné přiznat. Výživné trvá do té doby, dokud trvá jeho oprávněná potřeba. Za jistých okolností může výživné trvat třeba i do 26 let věku, kdy oprávněná potřeba výživného na dítě spočívá v nákladech na studium vysoké školy, kterým se dítě připravuje na budoucí výkon povolání. U nezletilých dětí (zejména mladších 15 let) je oprávněná potřeba výživného odvoditelná vzhledem k rozumové a volní vyspělosti. 14 leté dítě zpravidla nedisponuje žádnými příjmy, nehledě na to, že práce dětí, které nedokončily základní povinnost docházku a nedosáhly věku 15 let, je zakázána. Dosažením zletilosti se situace mění. Zjednodušeně lze učinit závěr, že u nezletilých dětí oprávněná potřeba výživného je dána, ledaže existuje důvod, pro který by nebylo spravedlivé výživné přiznat (např. výdělečná činnost nezletilého, zisk z majetku postačí k jeho výživě apod.). Zatímco u zletilých oprávněná potřeba výživného zpravidla dána není, ledaže existuje odůvodněná skutečnost, pro kterou lze výživné přiznat (např. zdravotní postižení, účelné studium pro přípravu na budoucí výkon povolání apod.).
VÝŽIVNÉ NA DÍTĚ – JAKÝM ZPŮSOBEM SE STANOVUJE JEHO VÝŠE?
Pokud vznikne nárok na výživné, tj. prokáže se, že dítě není schopno samo se živit, je potřeba určit, jakou částkou budou rodiče, resp. jeden z rodičů přispívat na výživné dítěte. Výše výživného může být součástí dohody manželů, resp. dohody jednoho z rodičů s dítětem. Často však o výši výživného rozhoduje soud na návrh osoby, která má na výživném pro dítě zájem (matka, ale i samotné dítě). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Žádný zákon tedy nestanoví konkrétní výše výživného. Existuje pouze pomocná tabulka Ministerstva spravedlnosti, která však není závazná:
| Věk dítěte | Procento z čistého měsíčního příjmu |
|---|---|
| 0 – 5 let | 9 – 13 % |
| 6 – 9 let | 11 – 15 % |
| 10 – 14 let | 14 – 18 % |
| 15 – 17 let | 17 – 21 % |
| 18 let a více | 20 – 24 % |
Pokud v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti, které nedosáhlo plné svéprávnosti, neprokáže osoba výživou povinná řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby je 85. 250 Kč jako 25 násobek částky životního minima jednotlivce. Dříve se jednalo o 12,7 násobku.
NEZAPOMEŇTE
- Úprava poměrů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu je nezbytnou podmínkou k tomu, aby soud mohl manželství rozvést (§ 755 odst. 3 nebo § 757 odst. 1 písm. b).
- Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů rodiče je třeba také zkoumat, zda se rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že rodič o dítě osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 odst. 2).
- Vyživovací povinnost je vzájemná, tzn., že i předek má nárok na výživu, není-li schopen sám se živit. Může tedy dojít k situaci, kdy osoba bude povinna výživou přispívat na svého dědu apod. (§ 910).