Výživné na děti – plnění výživného, soudní řízení a vymáhání
Pan Robert Malina s paní Miluší Malinovou uzavřeli dohodu o úpravě poměrů k nezletilému synovi Pavlovi po dobu po rozvodu. V dohodě, kterou soud rozsudkem schválil, bylo stanoveno, že syn se po rozvodu svěřuje do péče Miluše Malinové a Robert Malina se zavazuje platit každý měsíc výživné ve výši 4.000 Kč k rukám paní Malinové. I hned po rozvodu napsal Robert Miluši dopis, ve kterém započítává její dluh na nedoplatku služeb spojených se společným bydlení před rozvodem na pohledávku výživného. Výše nedoplatku měla činit 24.000 Kč, přičemž Miluše je povinna zaplatit polovinu, tj. 12.000 Kč. Robert usoudil, že proto nemusí po dobu tří měsíců platit na výživu Pavla, neboť se pohledávka, kterou má za Miluší, započetla na jeho dluh na výživném.
Miluše však prostředky na výživu syna Pavla potřebovala, neboť právě začal chodit do základní školy a s tím přibyly další nezbytně nutné náklady. S prosbou o pomoc, jak tuto situaci vyřešit, se paní Malinová obrátila na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.
RADA PRO PANÍ MALINOVOU
- Pokud si strany vzájemně dluží peněžité plnění, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svojí pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany (§ 1982 odst. 1 OZ).
- Zákon však upravuje pravidlo, od kterého se nelze odchýlit, a to zákaz započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého (§ 1988 OZ). Nelze tedy započíst dluh proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný.
- Pan Malina proto na výživném stále dluží, a pokud ho odmítá zaplatit, může se paní Borůvková obrátit exekučním návrhem na soudního exekutora pro vymáhání dlužného výživného.
KDE PRÁVNÍ ÚPRAVU SPOLEČNÉHO JMĚNÍ NALEZNETE?
§ 910 - 923 v části druhé, hlavě druhé, dílu druhém, oddílu třetím a pododdílu čtvrtém zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 466 – 477 v části druhé, hlavy páté, oddílu pátého, pododdílu druhého zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY
Nový občanský zákoník s drobnými výjimkami přebírá úpravu výživného ze zákona o rodině. I nadále se rozlišuje vyživovací povinnosti:
- mezi manžely
- mezi rozvedenými manžely
- mezi registrovanými partnery
- mezi bývalými registrovanými partnery
- mezi předky a potomky
- výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce
Nejčastější a nejdůležitější zůstává vyživovací povinnost rodičů vůči nezletilým dětem. Není rozhodné, zdali se jedná o dítě manželské nebo nemanželské. Vyživovací povinnost nezahrnuje pouze nutné náklady na výživu oprávněného, ale také náklady na ošacení, léky, zdravotnické potřeby, náklady na kulturní potřeby, hygienické potřeby aj. Nový občanský zákoník doznal drobné změny v rámci plnění výživného, kdy umožňuje soudu výjimečně rozhodnout i o jiném způsobu plnění, než v pravidelných měsíčních dávkách, a to tzv. odbytným či tezaurací.
PLNĚNÍ VÝŽIVNÉHO
Je primárně na dohodě, jakým způsobem a v jaké výši bude povinný (rodič) přispívat na výživu oprávněného (dítěte). Pokud se rodiče nedohodnou, soud zpravidla určí, že výživné se bude plnit v pravidelných měsíčních dávkách. Výjimečně může rozhodnout i o jiném způsobu plnění např., že se výživné zaplatí jednorázově (tzv. odbytné) anebo tak, že do soudní úschovy se složí větší částka, která bude po intervalech vyplácena oprávněnému (tzv. tezaurace). Výživné je splatné zpravidla na měsíc dopředu, proto bude povinný v prodlení se splněním vyživovací povinnosti, pokud výživné neposkytne do posledního dne předcházejícího měsíce. Cestou soudu lze žádat výživné pro děti i za dobu tří let zpětně ode dne podání návrhu k soudu. Výživné se platí v penězích. Nic však nebrání dohodě povinného a oprávněného, že výživné bude poskytováno jinak, než v penězích, např. osobní péčí, stravou a jiným naturálním plněním. Výživné lze přiznat i v jiné měně či v jiných časových intervalech, např. týdně, čtvrtletně nebo ročně.
ŘÍZENÍ O VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI A JEJÍ VÝŠI
Pokud jde o rozvod manželství, je potřeba ještě před podáním návrhu na rozvod, vyřešit poměry rodičů k nezletilému dítěti. Soud rozhodne tak, že buď schválí dohodu manželů o výživě nezletilého dítěte, nebo rozhodne autoritativně sám. Je jasné, že rozsah vyživovací povinnosti se vzhledem k přibývajícímu věku dítěte mění. Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném tak, že výživné sníží, zvýší nebo potvrdí jeho zánik. Pokud ke změně poměrům došlo a výživné bylo uhrazeno, zpětně se již nevrací.
Dluží-li povinný na výživném, lze jej pro splnění vyživovací povinnosti žalovat u soudu. Pokud jde o výživné na nezletilé dítě, použije se zákon o zvláštních řízeních soudních, zatímco pro výživné na zletilé dítě, jakož i ostatní druhy výživného (např. výživné neprovdané matce, výživné na prarodiče apod.) se použije občanský soudní řád.
1. Ke kterému soudu žalovat dlužné výživné na nezletilé dítě?
Příslušným soudem je okresní soud, v jehož obvodu má nezletilý své bydliště. To ovšem platí pouze pro první řízení týkající se péče soudu o nezletilé. Každé další řízení se bude muset zahajovat u takto prvně určeného soudu. Tzn., že i když se nezletilý po 5 letech od prvého rozhodnutí přestěhuje z Ostravy do Brna, bude pořád k dalšímu řízení příslušný Okresní soud v Ostravě, a to až do doby, než dítě dosáhne zletilosti. Okresní soud v Ostravě však může svou příslušnost přenést na jiný soud, v tomto případě na Městský soud v Brně.
2. Jak vypadá řízení o určení výživného na nezletilé dítě resp. o změně jeho výše?
Samotné řízení je osvobozeno od soudních poplatků. Lze jej zahájit na návrh dítěte, zákonného zástupce, ale i bez návrhu. V řízení je dítě zastoupeno tzv. kolizním opatrovníkem, kterým je zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí. Soud v rámci řízení povinně vyzývá k nalezení smírného řešení. Za tímto účelem může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mediačním jednání nebo rodinné terapii aj. Výsledkem řízení je rozsudek, který je předběžně vykonatelný, tzn., že povinný je pak povinen zaplatit dlužné výživné, i když podá odvolání.
3. Co když během řízení o určení nebo změně výživného na nezletilé dítě, oprávněný dosáhne zletilosti?
Jestliže v řízení dosáhne dítě 18 let, nestane se vůbec nic. Řízení se dokončí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
4. Co dělat v případě, kdy mám soudem přiznanou vyživovací povinnost a i přesto jí povinný neplní?
V takovém případě doporučujeme podat exekuční návrh nebo návrh na výkon rozhodnutí. Po zahájení exekučního řízení, exekutor zvolí, který způsob exekuce pokryje dlužné výživné. Bylo-li exekuční řízení zahájeno po 1. lednu 2013, lze povinnému uložit i pozastavení řidičského oprávnění, a to až do doby, dokud nedoplatek neuhradí. Exekutor tak nemůže učinit, potřebuje-li povinný motorové vozidlo nezbytně k výkonu zaměstnání (např. taxi služba).
NEZAPOMEŇTE
- Kdo neplní, byť i z nedbalosti zákonnou vyživovací povinnost (bez ohledu na to, zda o vyživovací povinnosti rozhodl soud) po dobu delší než čtyři měsíce, páchá tak přečin zanedbání povinné výživy, za který mu hrozí až jeden rok odnětí svobody. Přísnější postih má ten, který se vyživovací povinnosti úmyslně vyhýbá po uvedenou dobu. Za toto počínání hrozí pachateli až dvě léta odnětí svobody (§ 196 trestního zákoníku).
- Od 8. prosince 2012 mohou soudy v souvislosti s trestným činem zanedbání povinné výživy, ukládat přiměřené omezení, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel (§ 196a trestního zákoníku), které má vést ke zvýšení efektivnosti vymáhání výživného.
- Soud je povinen ve věci výživného na nezletilé dítě nařídit jednání.
- Soud nemůže překročit návrh navrhovatele, jde-li o určení výše výživného pro zletilé dítě. To neplatí u nezletilého dítě, kde soud má právo překročit návrh a přiznat i výživné vyšší (§ 26 zákona č. 292/2013 Sb.).
- Bylo-li o vyživovací povinnosti rozhodnuto soudem, promlčí se právo na dlužné výživné za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 640 OZ).
DOPORUČENÍ Z PRAXE
- Řízení u soudu, kterým se určuje vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, může trvat i měsíce. Pokud ale hrozí, že povinný bude mrhat majetkem a případný výkon rozhodnutí nebo exekuce bude ohrožena, může oprávněný nebo jeho zákonný zástupce, který není povinný, podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření. U předběžného opatření se nevyžaduje složení jistoty, tak jako u jiných řízení. O návrhu rozhoduje soud bezodkladně, maximálně do 7 dnů poté, co byl podán návrh předběžné opatření. Předběžným opatřením může být uloženo povinnému, aby platit výživné v nezbytné míře.