Dědictví, dědění ze zákona, dluhy a pohledávky z dědictví, vydědění, závěť

Dědeček Malina má v malé beskydské vísce farmu, na které chová dobytek. Farmu si postavil sám už před více než půl stoletím. Dědečkovi na farmě s usedlostí a zvířaty pomáhá jeho dvacetiletý vnuk Tomáš. Otec Tomáše, syn dědečka, nikdy nejevil o farmu ani o dědečka zájem a vždy se raději věnoval hazardu a alkoholu, z čehož mu narůstaly značné dluhy. Syn svého otce již několik let nenavštívil a nejevil o něj žádný zájem, ačkoliv se pan Malina snažil se synem několikrát navázat kontakt.

Pan Antonín Malina se v životě oženil celkem třikrát a každé jeho manželství skončilo rozvodem. Důvodem byla láska pana Maliny nikoli k ženám ale k alkoholu, sázkám, loteriím a hazardu. Pan Malina měl spoustu dluhů, neboť všechny vydělané peníze propil, prohrál nebo utratil na sázkách a loteriích. Z druhého manželství měl syna Ignáce, o kterého už od jeho pěti let nejevil zájem. Ignác vyrůstal v péči tety Antonína Maliny, paní Boženy.

Již více než dvě století vlastnila rodina Malinových rybník, který v minulosti vybudoval prapředek pana Maliny, na kterém pan Malina, spolu se svým dlouholetým kamarádem Tondou Borůvkou, rád rybařil. Rybník se dědil z generace na generaci, a proto jej pan Malina oprávněně považoval za rodinné dědictví. První majitel rybníku z rodu Malinů zasadil na jeho břehu dub a začal tak tradici sázení těchto stromů v rodu. S postupem času tak břeh rybníku lemovalo stromořadí krásných statných dubů. S ohledem na své stáří a nemoc si pan Malina uvědomoval, že musí rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho majetkem.

Pan Malina měl tři syny. Nejstarší z nich byl Jaromír, kterého měl otec velmi rád, neboť se dobře učil. Po vysoké škole si našel dobré zaměstnání a s otcem vždy udržoval dobré vztahy. Druhý syn Vladimír nebyl sice v učení tak dobrý jako Jaromír, ale byl zase velmi manuálně zručný a pracovitý a už od malička velmi rád otci pomáhal na statku. Po získání výučního listu si zařídil si malou stolařskou dílnu. I tohoto syna měl pan Malina rád, protože kdykoli potřeboval něco opravit, mohl se na něj vždy spolehnout. Nejmladším synem byl Slavomír, kterého nebavila ani škola a ani práce. Slavomír se nejraději poflakoval s kamarády, se kterými ve velkém popíjel alkohol a oddával se drogám.

Spoustě osob záleží na tom, co se stane s jejich majetkem v případě jejich úmrtí, a za tímto účelem tak o svém majetku pořizují závěť. Je však třeba dbát na to, že zákon stanoví pro poslední vůli určitou právní formu. Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Nelze však sepsat například společnou závěť více zůstavitelů. Zůstavitel může nově v závěti uvést také podmínku (např. úspěšného ukončení studia), doložení času nebo příkaz (např. oprava střechy domu zůstavitele). V tomto článku se dozvíme, jaké typy závětí můžete sepsat a co musí obsahovat.

Přesto, že se spousta osob rozhodne ke svému majetku pro případ smrti pořídit závět, bývá nejčastějším právním důvodem dědění v České republice právě dědické nástupnictví ze zákona. Dědici ze zákona jsou povoláni tehdy, jestliže zemřelý po sobě nezanechal žádnou závěť či jeho projev poslední vůle nebyl pořízen v souladu se zákonnými požadavky nebo jej zemřelý ještě za svého života odvolal. Dědění ze zákona má tak zabránit následným sporům, komu jednotlivé věci zemřelého připadnou. Podle současné právní úpravy je dědění ze zákona rozděleno mezi šest tříd dědiců, přičemž každá z nich nastoupí až tehdy, pokud nedědí dědici z předchozí dědické třídy. Dále je důležité zmínit, že dědění ze zákona může nastat i v případě, že existuje platná závěť zůstavitele, avšak nepostihuje všechen jeho majetek; v tom případě nastupují k tomuto majetku dědici určeni zákonem. Není vyloučeno, aby jedna osoba dědila jak na základě závěti, tak na základě zákona.

Nabytí dědictví už dávno neznamená jen radostné majetkové přilepšení dědice. S ohledem na velké množství zadlužených Čechů rostou i případy, kdy dědicům zůstanou po zemřelém pouze dluhy. Hlavní problém spočívá v tom, že mnohdy dluhy vyjdou v dědickém řízení najevo až později, popřípadě se zjistí dodatečně až po skončení dědického řízení. Tento článek se bude věnovat tomu, jak se přechodu odpovědnosti na dědice za dluhy po zemřelém vyhnout.

Dle aktuální právní úpravy lze dědit majetek po zemřelém na základě závěti, dědické smlouvy nebo zákona. V prvé řadě se vždy upřednostňuje poslední projev zůstavitele, tedy závěť či případně dědická smlouva. Až v případě, že zůstavitel po sobě žádnou platnou závěť nezanechal nebo neuzavřel dědickou smlouvu, či pokud tyto nezahrnují veškerý jeho majetek, nastupují k dědictví dědicové ze zákona. Vyloučena ovšem není, aby někdo dědil na základě všech výše uvedených právních důvodu. Níže si v krátkosti rozebereme, jak obvykle dědické řízení probíhá a jaká práva a povinnosti dědicovi přísluší.

Rodinné a příbuzenské vztahy nebývají vždy zrovna ideální a určitě někteří z Vás ve svém okolí zažili situaci nebo dokonce sami přemýšleli nad tím, že byste neradi zanechali jako dědictví svůj majetek, o který jste se přičiňovali celý život právě někomu z rodiny, s nímž vůbec nevycházíte, popř. Vás k němu nepojí žádné vazby. Naštěstí zákon na tyto případy v otázkách dědictví v mnohých ohledech myslí.