Věcná břemena
Věcná břemena se řadí mezi věcná práva k věci cizí a občanský zákoník je dělí na tzv. služebnosti a reálná břemena. Podstatou služebnosti je omezení vlastníka věci v tom, že je povinen něco trpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch někoho jiného - oprávněného. Pod služebnosti lze obvykle zahrnout taková oprávnění jako je služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost inženýrské sítě či právo na svod dešťové vody, apod. Oproti tomu u reálných břemen je dočasný vlastník věci jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat.
Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.
První rada právní poradny
Služebnost může vzniknout i na základě jiných právních důvodů než je smlouva.
Nejčastějším důvodem vzniku služebnosti bývá obvykle smlouva mezi vlastníkem zatížené nemovitosti a oprávněným. Jestliže se jedná o služebnosti nemovitosti, která je vedena v katastru nemovitostí, vzniká právo odpovídající služebnosti až jeho vkladem do tohoto katastru. Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy. Nezřídka však dochází ke zřízení služebnosti rozhodnutím státního orgánu, jak může nastat v případě zrušení a rozdělení spoluvlastnictví k věci soudem či při vypořádání neoprávněné stavby. Soud dále může rozhodnout o služebnosti spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek ve prospěch vlastníka stavby, není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak. Služebnost lze nabýt také pořízením pro případ smrti nebo při schválení dědické dohody soudem. Výjimečně může být služebnost zřízena i zákonem, a to vždy za náhradu.
Právní poradna online
Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.
Volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami zvolíte rozsah i cenu odborné odpovědi.
Druhá rada právní poradny
Služebnost lze získat i vydržením.
Podle občanského zákoníku lze služebnost nabýt i vydržením. K vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Platí však, že pokud zůstavitel nabyl nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby. K Vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let, přičemž držba se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok. Nabyl-li pak někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Vydržet vlastnické právo ovšem nemůže zákonný zástupce proti zastoupenému, ani zastoupený proti svému zákonnému zástupci. To se uplatní i pro opatrovníka a opatrovance a pro poručníka a poručence. Mezi manžely nepočne vydržecí doba běžet ani neběží, dokud manželství trvá, což se týká i osob žijících ve společné domácnosti, zákonného zástupce a zastoupeného, opatrovníka a opatrovance i pro poručníka a poručence.
Telefonická právní poradna
Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší životní situaci postupovat. Zavolejte zkušeným advokátům na právní linku.
Třetí rada právní poradny
Zákon umožňuje zřídit i služebnost užívacího nebo požívacího práva.
Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření. Vlastníku věci náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. Služebností požívacího práva se pak poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky, kdy poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci, nemá však právo na skrytou věc nalezenou v pozemku. Poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo. Když skončí požívání, náležejí plody ještě neoddělené vlastníkovi. Vlastník však nahradí, co na ně poživatel vynaložil. Na jiné užitky má poživatel právo podle toho, jak dlouho požívání trvalo.
Čtvrtá rada právní poradny
Pokud převádíte nemovitost na své děti či jiné příbuzné, nechte si ve smlouvě zřídit možnost užívání této nemovitosti po dobu Vašeho života.
Jestliže například darujete svým potomkům byt, můžete si přímo ve smlouvě sjednat služebnost bytu. Je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled. Vedle toho zákon upravuje tzv. smlouvou o výměnku, na jejímž základě si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. I když to při zřízení výměnku nebylo ujednáno, přispěje osoba zavázaná k výměnku pomocnými úkony výměnkáři, který to nezbytně potřebuje v nemoci, při úrazu nebo v podobné nouzi. Této povinnosti se zprostí, zprostředkuje-li umístění výměnkáře ve zdravotnickém nebo podobném zařízení. Nezavazuje-li osobu zavázanou z výměnku k placení nákladů pobytu v zařízení zvláštní právní důvod, nese je výměnkář ze svého. Změní-li se poměry tou měrou, že na osobě zavázané k výměnku nelze spravedlivě požadovat, aby setrvala při naturálním plnění, a nedohodnou-li se strany, může soud na návrh osoby zavázané k výměnku rozhodnout, že se naturální výměnek zcela nebo zčásti nahradí peněžitým důchodem.
Vypracování smlouvy o převodu nemovitosti advokátem
Smlouvy k pozemku
Kupní nebo darovací smlouva na pozemek, Zástavní smlouva na pozemek, Smlouva o věcném břemeni k pozemku.
Smlouvy k pozemku a domu
Kupní nebo darovací smlouva na pozemek a dům, Zástavní smlouva na pozemek a dům, Smlouva o věcném břemeni k pozemku a domu.
Pátá rada právní poradny
Služebnost může zaniknout mimo jiné i pro trvalou změnu poměrů.
Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Dohodnou-li se strany o zrušení služebnosti zapsané ve veřejném seznamu, zanikne služebnost výmazem z veřejného seznamu. Dobu, na kterou byla někomu zřízena služebnost, lze ujednat i tak, že služebnost zanikne, dosáhne-li nějaká jiná osoba určitého věku. V takovém případě se má za to, že dřívější smrt této osoby nemá na trvání služebnosti vliv. Osobní služebnost dále zanikají smrtí oprávněné osoby - při rozšíření služebnosti i na dědice se má za to, že jimi jsou zákonní dědicové první třídy. Nabyla-li osobní služebnost právnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba. Spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě ovšem služebnost nezaniká.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 21. 1. 2015:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník