Pachateli trestného činu lze uložit i ochranné opatření
V případě, že někdo spáchá trestný čin, vystavuje se riziku trestního stíhání, které má obvykle za následek uložení adekvátního trestu. Vedle samotného trestu nebo namísto něj však lze pachateli uložit i jinou sankci, a to ochranné opatření, které má vést ke stejnému účelu jako některý z trestů vyjmenovaných trestním zákoníkem, tedy především k pokusu o resocializaci pachatele trestného činu a trestní represi. Na rozdíl od trestu lze však ochranné opatření uložit i za činy jinak trestné, tedy za činy, které například spáchaly osoby, jež nejsou trestněprávně odpovědné. V tomto článku naleznete základní informace související s institutem ochranných opatření.
Bezplatná poradna, rada první
Ochranné opatření lze uložit pouze v odůvodněných případech
Ochranné opatření lze uložit pouze tehdy, je-li to přiměřené povaze a závažnosti pachatelem spáchaného činu a nebezpečí, které od pachatele v budoucnu hrozí pro zájmy chráněné trestním zákonem, jakož i osobě pachatele a jeho poměrům. Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu. Ochranná opatření lze ukládat za splnění zákonných podmínek samostatně i vedle trestu. Vedle trestu obdobné povahy může být ochranné opatření uloženo jen, jestliže by jeho samostatné uložení nebylo dostatečné z hlediska působení na osobu, které je ukládáno, a ochrany společnosti.
Bezplatná poradna, rada druhá
Trestní zákoník zná hned několik druhů ochranných opatření
Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci, zabrání části majetku a ochranná výchova. Ukládání ochranné výchovy upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Jsou-li splněny podmínky pro uložení více ochranných opatření, lze je uložit vedle sebe, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného. Lze-li však dosáhnout potřebného působení na osobu, které je ukládáno, a náležité ochrany společnosti jen jedním z nich, uloží se jen takové ochranné opatření. Je-li uloženo více ochranných opatření vedle sebe, které nelze vykonávat současně, stanoví soud pořadí jejich výkonu. Ochranné léčení však nelze uložit vedle zabezpečovací detence a zabrání části majetku nelze uložit vedle trestu propadnutí téže části majetku.
Bezplatná poradna, rada třetí
Ochranné léčení lze uložit pachatelům, kteří spáchali trestný čin ve stavu nepříčetnosti nebo v případě, že upuštěno od potrestání pachatele
Soud uloží ochranné léčení v případě pachatelů se zmenšenou příčetností a u upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Soud může uložit ochranné léčení i tehdy, jestliže:
- pachatel trestný čin spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo
- pachatel, který zneužívá návykovou látku, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout.
Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu anebo při upuštění od potrestání. Podle povahy nemoci a léčebných možností soud uloží ochranné léčení ústavní nebo ambulantní.
Bezplatná poradna, rada čtvrtá
Zabezpečovací detence slouží pro pachatele trestných činů, jejichž pobyt je na svobodě nebezpečný
Soud uloží zabezpečovací detenci v případě upuštění od potrestání a současného uložení zabezpečovací detence, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného, který by naplňoval znaky zločinu, není pro nepříčetnost trestně odpovědný, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a nelze očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti. Soud může uložit zabezpečovací detenci vzhledem k osobě pachatele s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a jeho poměrům i tehdy, jestliže:
- pachatel spáchal zločin ve stavu vyvolaném duševní poruchou, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a nelze očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, nebo
- pachatel, který se oddává zneužívání návykové látky, znovu spáchal zločin, ač již byl pro zločin spáchaný pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím zneužíváním odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta, a nelze očekávat, že by bylo možné dosáhnout uložením ochranného léčení dostatečné ochrany společnosti, a to i s přihlédnutím k již projevenému postoji pachatele k ochrannému léčení
Bezplatná poradna, rada pátá
Zabezpečovací detenci lze pachateli uložit i vedle trestu
Zabezpečovací detenci může soud uložit samostatně, při upuštění od potrestání, anebo i vedle trestu. Byla-li zabezpečovací detence uložena vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, vykoná se po výkonu nebo jiném ukončení trestu odnětí svobody. Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v době výkonu zabezpečovací detence, její výkon se na dobu výkonu takového trestu odnětí svobody přerušuje. Po skončení výkonu trestu se pokračuje ve výkonu zabezpečovací detence. Zabezpečovací detence se vykonává v ústavu pro výkon zabezpečovací detence se zvláštní ostrahou a s léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy. Zabezpečovací detence potrvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti. Soud nejméně jednou za dvanáct měsíců a u mladistvých jednou za šest měsíců přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování ještě trvají. Zabezpečovací detenci může soud změnit dodatečně na ústavní ochranné léčení, pominou-li důvody, pro něž byla uložena, a jsou současně splněny podmínky pro ústavní ochranné léčení. Od výkonu zabezpečovací detence soud upustí, pominou-li před jejím započetím okolnosti, pro něž byla uložena.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 17.4.2018:
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník