Manželství, registrované partnerství, rozvod a vypořádání společného jmění manželů, výživné

K zániku manželství může dojít rozvodem nebo smrtí manžela. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jaké jsou následky zániku manželství? 

Pan Jaroslav Malina přicestoval do České republiky z Kanady, kam se před sedm a půl rokem odstěhoval za účelem získání lépe placeného místa. V Kanadě Jaroslav žije již pět let se svojí stávající přítelkyní i přesto, že před deseti lety uzavřel v České republice manželství s Martinou Malinovou. Do České republiky se Jaroslav vrátil s úmyslem se rozvést, aby mohl v Kanadě uzavřít manželství se svou přítelkyní. Manželka Martina však Jaroslavovi oznámila, že se mu před sedmi lety narodil syn, a proto si po něm nárokuje výživné, a to i zpětně.

Soud schválil dohodu rodičů Karla a Adély Malinových o úpravě poměrů k nezletilému Jakubovi pro dobu po rozvodu jejich manželství. V dohodě bylo stanoveno, že Jakub se svěřuje do výlučné péče matky s tím, že otec má právo styku s Jakubem každý lichý kalendářní víkend.

Pan Robert Malina s paní Miluší Malinovou uzavřeli dohodu o úpravě poměrů k nezletilému synovi Pavlovi po dobu po rozvodu. V dohodě, kterou soud rozsudkem schválil, bylo stanoveno, že syn se po rozvodu svěřuje do péče Miluše Malinové a Robert Malina se zavazuje platit každý měsíc výživné ve výši 4.000 Kč k rukám paní Malinové. I hned po rozvodu napsal Robert Miluši dopis, ve kterém započítává její dluh na nedoplatku služeb spojených se společným bydlení před rozvodem na pohledávku výživného. Výše nedoplatku měla činit 24.000 Kč, přičemž Miluše je povinna zaplatit polovinu, tj. 12.000 Kč. Robert usoudil, že proto nemusí po dobu tří měsíců platit na výživu Pavla, neboť se pohledávka, kterou má za Miluší, započetla na jeho dluh na výživném.

Helena se při oslavách příchodu Nového roku, na náměstí v Ostravě, seznámila s o 10 let mladším Richardem Malinou. Po krátké známosti a zejména naléhání Richarda si 30. května 2014 oba řekli své ano a vstoupili do svazku manželského. Dva měsíce na to, začaly chodit na jejich společnou adresu různé výzvy k zaplacení dlužných částek, dokonce i exekuční příkaz. V exekučním příkazu byl postižen osobní automobil, který Helena dostala darem od svých rodičů, snubní prsten a také televize, kterou si pořídili již za trvání manželství. Helena nevěříc svým vlastním očím žádala okamžitě vysvětlení ze strany Richarda.

Manželé Jan a Jana Malinovi se po dlouhodobých sporech rozhodli jít každý svou cestou. Naštěstí spory vedli smírnou formou a slovo dohoda jim nebylo cizí. Rozhodli se proto pro tzv. „smluvený“ rozvod, avšak starost jim dělalo to, že nesplní podmínku uvedenou v občanském zákoníku.

Je pochopitelné, že ženy, které očekávají dítě s mužem, za něhož nejsou provdány, se mohou mnohdy ocitnout v nelehké situaci. Proto občanský zákoník stanoví, že otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let od narození dítěte, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. V dnešním pěti radách zdarma si blíže rozebereme, co všechno tyto nároky obsahují.

Pečovat o dítě by měli primárně jeho rodiče, mohou však nastat situace, kdy rodiče tuto péči z nějakého důvodu vykonávat nemohou nebo ji vykonávat nechtějí. Tyto případy pak řeší zákon o rodině, který stanoví, kdo se bude o dítě starat namísto rodičů. Kromě osvojení, což je nejzásadnější změnou v osobě pečující o dítě, zná zákon další typy náhradní péče o dítě, které se využívají často v případech dočasné nemožnosti rodiče vykonávat svou rodičovskou zodpovědnost.

Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní, kdy předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být vždy v souladu s jeho zájmy. Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával. Je-li osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence, nedotýká se osvojení příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými, ani práv a povinností vyplývajících z tohoto poměru. Níže si rozebereme, za jakých předpokladů je osvojení možné.

V českém právu platí odjakživa zásada „mater sempre certa est“, neboli matka dítěte je žena, která dítě porodila (a to i v případě náhradního mateřství, kdy se žena dohodne s jinou ženou, že v sobě odnosí její embryo – tzv. surrogátní dohody jsou v české právní úpravě zakázány). U otce samozřejmě tento princip uplatnit nelze, a proto s ohledem na nejlepší zájem dítěte, které má právo mít oba rodiče, stanoví zákon o rodině tzv. zákonné domněnky, podle nichž se určuje otec dítěte.

Uzavření manželství je právní jednání jako každé jiné, a proto i manželství může být stiženo vadou, jež má za následek jeho neplatnost. Tyto vady mohou být i takového charakteru, že se na manželství pohlíží jako by vůbec nebylo vůbec uzavřeno, čili jedná se o manželství zdánlivé bez žádných právních následků. Soud může určit, že manželství není, i bez návrhu. Jinak platí, že manželství se považuje za platné, dokud není prohlášeno za neplatné. Bylo-li manželství prohlášeno za neplatné, považuje se za neuzavřené.

Některé překážky, které způsobují neplatnost manželství, mohou postupem času odpadnout - pokud se tak stane tak manželství již nelze prohlásit za neplatné. V tomto případě je nelze ani prohlásit za neplatné, pokud manželství již zaniklo.

Od roku 2006 mohou páry stejného pohlaví v České republice uzavřít registrované partnerství. V registrovaném partnerství mají partneři stejná práva a stejné povinnosti. O záležitostech partnerského soužití rozhodují tedy oba partneři společně a nedohodnou-li se v podstatných věcech, může o nich rozhodnout na návrh některého z nich soud. Partner je oprávněn zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něj běžná plnění, a jednání jednoho z partnerů při obstarávání běžných záležitostí partnerství zavazuje oba partnery společně a nerozdílně, což platí pro závazky vzniklé v době trvání partnerství, i v případě, že partnerství následně bylo prohlášeno za neplatné nebo zaniklo.

Přesto, že má registrované partnerství představovat jakýsi institut podobný manželství, v mnoha ohledech se registrované partnerství od manželství zásadně liší, některé dílčí aspekty typické pro manželství však byly přiznány i registrovanému partnerství.

Rozvod je bez pochyby psychicky a časově velmi náročnou záležitostí, už jen proto, že se musí projednávat před soudem. Jestliže jste však zvážili všechny důsledky a jste si jisti, že Vaše manželství již nemá šanci na obnovu a rozhodnete se pro nejkrajnější řešení tedy rozvod manželství, je dobré znát, co všechno by měla žaloba o rozvod (obecně žádost o rozvod) obsahovat. Ve složitějších případech Vám doporučujeme samozřejmě návštěvu advokáta, který Vám poskytne komplexní právní poradenství.

Výživným je rozuměno především zabezpečování základních a jiných potřeb někoho jiného, kdo tak nemůže učinit sám. O vyživovací povinnosti se hovoří zejména v souvislosti ve vztahu matka dítěte a otec, kteří spolu nežijí, popř. jsou rozvedeni. Není to však jediná situace, v níž může potřeba výživného nastat a rovněž zákon zná některé další druhy vyživovacích povinností. Mezi každou z těchto povinností existuje určitá souslednost a každá z nich má jiný rozsah. V případě nároku na výživné, není podstatné, zda příbuzenské vztahy vznikly přirozeně nebo osvojením či zda povinný a oprávněný spolu žijí ve společné domácnosti. Jestliže však máte mít povinnost někoho vyživovat, je důležité, abyste byli schopni vyživovat nejen sami sebe, ale zároveň možnosti a schopnosti vyživovat i jinou osobu. Pokud tak nelze po Vás požadovat, vyživovací povinnost přechází na jiné povinné osoby.

Rozvodem manželství dochází také k zániku společného jmění. Od této chvíle nabývá majetek každý z bývalých manželů výlučně do svého vlastnictví a rovněž nese každý sám odpovědnost v případě nově nastalých dluhů. Je však třeba vypořádat vlastnická práva k majetku, který manželé získali společně za svého manželství a dále také k závazkům, které jim společně vznikly. Toho lze v zásadě docílit třemi možnými způsoby, které je možné i kombinovat.

Manželství patří mezi odvěkou společenskou instituci, lišící se od kultury ke kultuře, ale se základní podstatou, jíž je právní stvrzení vztahu dvou osob, a z toho následně vyplývající práva a povinnosti. Dle občanského zákoníku je manželství trvalý svazek muže a ženy vzniklý zákonem stanoveným způsobem, přičemž hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Na rozdíl od dob minulých dnes máme svobodnou volbu, s kým do manželství vstoupíme, rozhodně bychom však měli uzavření manželství předem pečlivě zvážit a předejít tak případnému rozvodu manželství, který bývá náročný pro obě strany zejména v případech, kdy mají manželé spolu děti. V tomto článku si tak ve stručnosti uvedeme, na co byste se měli před vstupem do manželství zaměřit.

Rozvod manželství může být složitý proces, který přesahuje oblast rodinného práva. Dotýká se života manželů a jejich majetkových poměrů, a také dětí, které případně manželé mají. Je dobré pokusit se přistoupit k této životní situaci pokud možno racionálně a nezanedbat právní stránku.